Každý Stochovák už od kolébky, zná pověst o tom, že Stochov je rodiště sv. Václava. O tuto čest se sice uchází ještě další místa v naší vlasti, ale my na Stochově víme, že právě naše město je to pravé.

A tady je pověst, která nám dává za pravdu:
Stochov bývalo staré hradiště, které patřilo kněžně Drahomíře. Ta ráda jezdila do okolních lesů lovit. Jednou, když byla v požehnaném stavu zde opět byla se svou družinou. Tu na ní přišli porodní bolesti. Na hradišti porodila chlapce, kterému dala jméno Václav. Babička hošíka, sv. Ludmila, měla z této zprávy velkou radost a na nádvoří vrazila do země dubovou hůl. Druhý den z rána, jaký to div, se dubová hůl celá zazelenala. Kněžna Ludmila kázala, aby vodou, ve které služky vykoupaly malého Václava, tento doubek zalévaly. A protože o Václava se staralo na sto chův, od té doby se toto místo jmenuje Stochov.
Dub rostl a sílil a do dnešních dnů ho můžete vidět na náměstí U dubu poblíž kostela Sv. Václava. Před dubem stojí socha sv. Václava a u dubu stojí cedule, kde je napsáno, že tento dub byl zasazen kněžnou Ludmilou v roce 903 na památku narození sv. Václava.

První neoficiální zmínka o Stochově je v kronice Václava Hájka z Libočan. Stochov je zde zmíněn v roce 870 jako sídlo Neklanovo.
První potvrzené dochované písemné zmínky o Stochovu jsou z počátku 14. století, kdy Stochov s tvrzí patřil Jetřichu ze Skuchova, který prodává svůj majetek Klášteru jeptišek sv. Maří Magdalény v Praze a měšťanům pražským.